sfera.pravy.net

[Shrew]

souhlasím se smaily, cítila jsem z toho tangerine něco podobného... jen bych to nedokázala říct tak přesně jako to smaily vystihla..

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Tangerine]

mexxie wrote:

Tangerine, promluvili jsme si. Byla jsem z toho špatná, nechápala jsem, co se děje, protože mi to řekl ze dne na den a já si myslela, že nám to celkem klape. Takže jsme si popovídali o tom, co mu vadí a co vadí mně, zjistili jsme, že se pořád chceme a dali se znova dohromady. A pak to bylo fakt o 100% lepší.

Aha, tak to náš případ asi nebude Nedokázal říct, co konkrétního mu vadí. Jde o to "něco", co mu v našem vztahu chybělo, jenže to není v mých silách, buď to prostě je nebo není...

[Tangerine]

Smaily Asi máš pravdu. Protože hodně podobně to bylo i s tím "mým" H., taky mě dokázal mít "jen" rád. Jenže v čem je zakopanej pes? U sebe bych tu "dětskost" ještě pochopila, ale ty mi taková nepřipadáš. A co teda děláme špatně? Jak se máme chovat, abychom byly v jejich očích partnerky a ne kamarádky?

[Aduška]

zamilovala jsem se do něj asi po roce známosti před internet a následných čtyřech dnech, které jsme pak strávili spolu bylo to v létě a byla jsem nejvíc šťastná za celý svůj dosavadní život...

_________________
Srdce lidské má příliš mnoho snů, než aby mohlo být šťastno.

[mokosha]

já jsem taky ze začátku nebyla zamilovaná, přítel se mi líbil, říkala jsem, že by z toho mohlo něco být a dala jsem mu prostě přednost před jiným klukem (tam jsem věděla, že budoucnost není). Postupně jsem se zamilovala, problém byl v tom, že on v tu dobu ne, byl se mnou, aby zapomněl na jinou. To mi rvalo srdce, byla jsem ten nejnešťastnější tvor na světě. Jenomže pak se situace začala sama od sebe zlepšovat, myslim, že přítel je do mě zamilovaný, po třech letech jsem od něj uslyšela miluju tě (i když v zápalu vášně, jak psala smaily), ale i tak mi to zatím stačí Akorát se bojim, že já už se dostávám zase o stupínek dál, začínam ho milovat, kdyby mě teď opustil, tak by to byla opravdu velká rána, takže doufám, že můj menší výlet do ciziny nebude znamenat zkázu našeho vztahu

[Suga]

Roste roste

_________________
To mi chutná

[Shrew]

Last edited by Shrew on Sun 29.6.2008 16:04; edited 1 time in total

[Dellores]

Shrew - já si myslím, že se to moc řeší. Asi jsem málo romantická nebo nevím, ale nějak nevěřím na takové to, že někde na světě na tebe čeká ten "pravý". Takové to, že ho uvidíš a řekneš si: "ano, to je on". Prostě s někým ti to klape a s někým ne. S někým si ten život prostě dokážeš představit, ale podle mého to nemůžeš poznat hned. Ten vztah si musí taky projít nějakými problémy a těžkými chvílemi a na základě toho, jak to spolu zvládnete si řekneš, zda je to ten pravý pro život. S kým si ten život dokážeš představit, protože v něm máš oporu, můžeš se na něho spolehnout atd. Já do přítele taky nebyla zamilovaná hned, já to vůbec nebrala vážně, prostě jsem si řekla, že teď je mi s ním dobře, tak proč to měnit. Časem ten cit k němu rostl a nezapírám, že to bylo taky tím, že jsme si ledasčím prošli a on se k tomu všemu postavil skvěle. A teď skoro po třech letech jsem si jistá, že bych s ním klidně zestárla. Protože mi ne jednou dokázal, že to je člověk s velkým srdcem, který mě má rád. Ale taky si myslím, že on není jediný s kým bych byla ochotná zestárnout. Nemyslím si, že to je ta "pravá láska", která přichází jednou za život. Miluju ho, on mě, ale stejně tak bych mohla milovat někoho jiného a to samé i on. Beru to tak jak to je, pokud jsem s ním šťastná, tak už se v tom pitvat nebudu ....

[Shrew]

Dellores wrote:

Miluju ho, on mě, ale stejně tak bych mohla milovat někoho jiného a to samé i on. Beru to tak jak to je, pokud jsem s ním šťastná, tak už se v tom pitvat nebudu ....

přesně takhle to cítím taky...a nepitvala bych to, jenže když tady čtu ty rozchody z důvodů nemiluju tě, není tam jiskra, mám tě rád, ale nic víc, jsi spíš kamarádka a sex byl fajn, ale...

tak si říkám, sakra, kde je chyba? dyť já ho mám taky "jen" ráda, bez jiskry, jsme kamarádi, máme se fajn a je nám hezky i když v nás nebouří hormony...tak jsem začínala mít pocit mezi váma, že žiju v něčem, co není to 100procentní...

akorát díky, dellores alespoň to tu má někdo jako já a vyhovje mu to..ale tak je jasný, že se občas ten červík najde..ale rozcházet se ani náhoou nehodlám

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Dellores]

Shrew - takže ty ho nemiluješ? Kdybych se já měla hned rozcházet, jenom proto, že ze začátku nepřeskočila nějaká jiskra a nebyla jsem bláznivě zamilovaná, tak bych o toho skvělého člověka přišla. Ano, taky jsem byla na pochybách, to je jasné, ale prostě jsem si řekla, že teď je mi s ním hezky, tak to měnit nebudu. Hlavně já jsem taky člověk, který neumí být sám. Já sama nikdy nebyla .... Ale ono to časem přišlo, miluju ho a nechtěla bych o něj přijít. A jsem za to ráda, že jsem vydržela, protože já si prostě myslím, že lepší chlapa bych nenašla. A to myslím smrtelně vážně . Jsem s ním šťastná, o moc víc šťastná než jsem byla s bývalým u kterého tak jiskra ze začátku hned přeskočila a já byla ze začátku bláznivě zamilovaná, ale k čemu to bylo dobré? Stejně to nevydrželo, protože časem člověku ty růžové brýle spadnou a on si uvědomí jaký ten člověk ve skutečnosti je a najednou ty chyby vidí. Bylo mi to na nic, protože jsem se s ním stejně akorát trápila .... Prostě jsem s ním šťastná nebyla. Já jsem naopak ráda, že jsem současného přítele viděla střízlivýma očima, a že to přišlo až časem. Protože tohle není ta bláznivá zamilovanost, tohle je láska!

[Lothórien]

ed

Last edited by Lothórien on Fri 6.6.2008 11:14; edited 1 time in total

[Shrew]

dellores, já jsem s ním šťastná. tam možná to je milovat, ale po pár měsících je na milovat brzy. jiskra není a nechybí mi, jen prostě...když tdy čtu jak se lidé rozcházejí proto,že prostě nemůžou..že tam není "to" tak já si říkám, kurňa, není tam co???

..a pochyby jsou tu cobydup

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[mexxie]

Fakt vidím rozdíl mezi "zamilovat se" a "milovat". K zamilování se je fyzická přitažlivost zásadní, ale pro mě osobně, pokud má vztah mít budoucnost, tak tu jiskru taky potřebuju. Věřím, že může vzniknout až časem. Ale pokud by tam vůbec nikdy nebyla a ani nevznikla, tak je to pro mě kamarádství. Nemělo by to smysl, dřív nebo později by se ukázal někdo, kdo by mě "uhranul", i když by třeba nebyl tak partnersky vhodný.
Asi to vidím příliš romanticky

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

[la fraise]

Já jsem se teda naposledy zamilovala do kluka, který se mi zase až tak nelíbil, nebyl to můj typ-nic... až jsem se sama divila. Asi poprvé pro mě bylo důležité "to" uvnitř. A jak my s ním bylo dobře, jiskra se postupně přidala...

_________________
We're happy free confused and lonely in the best way. It's miserable and magical, oh, yeah.

[Tangerine]

Dellores wrote:

Shrew - takže ty ho nemiluješ? Kdybych se já měla hned rozcházet, jenom proto, že ze začátku nepřeskočila nějaká jiskra a nebyla jsem bláznivě zamilovaná, tak bych o toho skvělého člověka přišla. Ano, taky jsem byla na pochybách, to je jasné, ale prostě jsem si řekla, že teď je mi s ním hezky, tak to měnit nebudu. Hlavně já jsem taky člověk, který neumí být sám. Já sama nikdy nebyla .... Ale ono to časem přišlo, miluju ho a nechtěla bych o něj přijít. A jsem za to ráda, že jsem vydržela, protože já si prostě myslím, že lepší chlapa bych nenašla. A to myslím smrtelně vážně . Jsem s ním šťastná, o moc víc šťastná než jsem byla s bývalým u kterého tak jiskra ze začátku hned přeskočila a já byla ze začátku bláznivě zamilovaná, ale k čemu to bylo dobré? Stejně to nevydrželo, protože časem člověku ty růžové brýle spadnou a on si uvědomí jaký ten člověk ve skutečnosti je a najednou ty chyby vidí. Bylo mi to na nic, protože jsem se s ním stejně akorát trápila .... Prostě jsem s ním šťastná nebyla. Já jsem naopak ráda, že jsem současného přítele viděla střízlivýma očima, a že to přišlo až časem. Protože tohle není ta bláznivá zamilovanost, tohle je láska!

Tohle by si O. mohl přečíst... Ale ne, nebyla jiskra a tím pádem šel celej krásnej vztah do háje