sfera.pravy.net

[Guest]

Zakládám tohle téma pod guestem, ptž kdyby si to tady přečetl přítel tak by ztratilo smysl : )
Nevím, jestli je to jen můj problém (pravděpodobně jo, ale neva), že po určité době jsem do partnera zamilovaná víc než on do mě a mám pocit, že si mých citů neváží a má mě moc jistou. Přitom on je na koni (To se mi stalo víckrát). Ano, vím, změnit i své chování, ale přece jen...nemáte nějaké rady jak ve chlapovi vzbudit pocit, aby si nemyslel, že má holku jistou? (On mě vlastně tak úplně jistou nemá, ptž to pořád jiskří mezi mnou a bývalým a ten mě chce zpátky, ale to mu vykládat nebudu). Ne nějaké extrémy, aby se nenaštval navždy, ale něco...Nezní to sice moc romanticky, ale co se dá dělat. Láska je taky většinou romantická jen ze začátku, že.

[Velveta]

Jo, to máme stejný problém No já si myslím že to chce ukázat mu, že máš vlastní život, přátele a zájmy a že nemáš na něj čas úplně vždy, kdy on si vzpomene, ale někdy mu taky řekneš "promiň, já jsem si dnes domluvila něco jiného", když se tě zeptá jestli máš čas. Taky mu nechat nějakou volnost a aby věděl že ti nevadí když si zajde někam jen s kamarádama. Chce to ho taky "nestíhat" smskama a telefonátama. Když dáš druhému volnost, tak on jí ani nebude chtít tolik využívat. Je klasické, jakmile kluk cítí a vidí, že se na něj holka moc upíná, tak udělá krok zpět. A to funguje i opačně. Kdyby se na mě kluk přehnaně lepil, tak bych taky trochu couvla.

[Rose Madder]

Anonymous wrote:

Nevím, jestli je to jen můj problém (pravděpodobně jo, ale neva), že po určité době jsem do partnera zamilovaná víc než on do mě

A proč si tohle myslíš? Protože se nechová tak, jak si myslíš (nebo přeješ si), že by se měl zamilovanej člověk chovat?
A jak se udělat vzácnější? Podle mě je špatný už jen to, že nad tím člověk přemejšlí a chce dělat nějaký kroky jakoby uměle...dělat se "uměle" vzácnější (ve smyslu, že bys mu třeba občas odmítla rande jen proto, aby veděl, že máš něco jiného na práci a tak - neříkám, že to děláš, jen příklad).
Podle mě je obecně důležitý, aby si člověk i ve vztahu uchoval "svůj svět", tzn. svoje zájmy, kamarády,...A taky je důležitý nebát se říct svůj názor a nebát se vyjádřit nespokojenost.

Taky záleží na tom, jakýho máš partnera...mívala jsem vztahy, kdy jsem se cítila nejistá a nemilovaná, ale bylo to do značný míry daný "typem" partnera. On byl zkrátka takový, že jsem vedle něj tu jistotu prostě mít nemohla (a mohla jsem se třeba stavět na hlavu). Prostě nezávislák. A to je pak těžké.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Guest]

Velvet-Nj, ale my se vidíme už tak míň než mnohé jiné páry (netvrdím, že málo, pořád lepší než s bývalýma, ale stejně). On dělá v práci 11 hodin (krátký/dlouhý týden) nebo já jsem na privátě (teď zrovna ne, ale brzo zas budu) prostě se mi nechce říkat, že mám něco jiného A píšu mu jen když něco potřebuju, ale máš pravdu, mohla bych omezit psát mu na ICQ, on totiž většinou hraje a já mu můžu psát jak blbá a neeaguje. Třeba by se zamyslel kdybych mu taky neodepisovala nebo napsala počkej, teď něco dělám.

Rose-Já ani nevím jak se zamilovaný člověk chová Možná ze začátku, ale pak...Každý člověk říká, že po čase se ta prvotní zamilovanost změní v hlubší pouto, to je sice hezký, ale pro mě většinou mírně ubíjející, ptž to není to ono, co bych si představovala Buď si špatně vybírám chlapy nebo jsem špatná já : ))) On není přímo nezávislák, to ne. Ale myslím, že mé city nebere moc vážně a z jeho strany ochladly...nebo ne ochladly, pořád pro mě dělá mnoho věcí, je na něj spoleh, je věrný, ale někdy když jsme u něj doma tak se ke mně chová jako bych byla spíš jeho ségra než holka. Nevím jak to vysvětlit.

[Velveta]

Ale je fakt, že když si dva lidi opravdu sednou, tak tohle není třeba vůbec řešit. Protože potom je všechno úplně přirozený a nepřipadáš si že ho máš ráda víc než on tebe.

[Rose Madder]

Já myslím, že to, co napsala Velveta, je hodně výstižný. Mám dojem, že právě tak to většinou funguje.
Co se týče neodepisování na icq - to jsou přesně ty "umělý" kroky, o kterých jsem mluvila. Nemá to cenu. On si pravděpodobně ničeho nevšimne a ty budeš akorát rozrušená, že ingoruje tvoji ignoranci.
Třeba to je vážně tak, že tvoje představy o vztahu jsou jiné a potkala jsi člověka, kterej to jednoduše má jinak.
Co bys vlastně chtěla, aby bylo jinak? Co chceš, aby se konkrétně změnilo?

Mimochodem - já tomu svýmu píšu na icq minimálně 5x denně Ale taky o tom prostě vůbec nepřemýšlím (snad jen v případě, kdy fakt přestřelim a píšu mu ještě víc a víc). Prostě mám třeba relaxační pauzu od učení, a tak si chci pokecat. A nenapadlo mě, že bych tak snižovala třeba svou cenu nebo tak.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[TarTar]

můj přítel říká, to že tě nemiluju tak jak ty chceš, ještě neznamená že těmiluju nejvíc jak umim..a je to pravda, všechno je to tim, že chceme po chlapech to co vidíme v romantických filmech, ale realita je jiná..

Jinak, jak se udělat vzácnější? Já se řídim tim, nebo řídim, já tak prostě žiju.. žít si svuj život, věnovat se svým zájmům a respektovat jeho život a jeho zájmy.. Občas zrušit schůzku, nemyslim, jako jen tak preventivně, ale my holky máme sklony k tomu podřídit vztahu všechno..všimněte si, že to chlapi nedělaj a podle mě je to důvod proč my je milujeme víc protože vždycky chceš to co nemůžeš mít ..
S tím zrušením schůzky jsem to myslela tak.. mám moc učení, tak místo toho abych se na to vybodla a pak dělala zkoušku na dvakrát, tak radši jeden večer bez něj přežiju..
Myslim, že trik je v tom mýt naplněnej svůj život něčim jiným než chlapem a nečekat na sms ráno v poledne a večer..

taky jsem celkem zjistila, že si mě chlapy vážej za věci který nejsou pro ženský tak typický, nemyslim tim, že jsem šmudla a nevyznám se v modě..
Tak třeba ten sport, strašně jsem stoupla v ceně, když jsem na střední porazila všechny kluky v páce
Né dobře, ted to bude znít samolibě..mám vztah ke sportu, to znamená, že se třeba dívám na hokej, na lyžování.. mám střední školu strojárnu, takže technický věci nejsou problém.. tak mě třeba přítel bere mezi svoje kamarády, protože mu prej říkali, že mu záviděj No dobře lichotí mi to..Ale řeknu vám jedno pokecat si s chlapama je takovej relax..

_________________

[mexxie]

Jj, souhlasím s Rose a TarTar. Dělat se uměle vzácnější je blbost, stejně jako uměle ukazovat, že si vedu vlastní život... Důležité je žít si podle svého, dělat věci, které mě naplňujou. Ve chvíli, kdy začneš něco dělat jenom proto, aby on nějak zareagoval, je to špatně. On většinou nezareaguje hned, ty to pak vzdáš, že to není takové,jaké jsi chtěla, a budeš v háji ještě víc, než předtím. Tu vyrovnanost musíš najít především v sobě.

Ale taky je fakt, že s některýma klukama prostě nehneš. Záleží hodně na povaze a na věku, no. Kluci kolem dvacítky často dávají přednost kamarádům a zábavě před přítelkyní (kamarádce to přímo řekl jeden "uchazeč" o post přítele že by vždycky dal přednost kamarádům. Tím by u mě totálně skončil ), a teprve časem si uvědomí, že to nemusí být to nejlepší řešení...

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

[Guest]

No, já bych taky dala přednost kamarádce Těžko říct, záleží o co by šlo, ale své nej kámošky znám už od 1.třídy ZŠ. Tím netvrdím, že mě nemůžou zradit, ale takový přátelství po tak dlouhý léta vidím pevnější než "nějakej" vztah, kde tě po roce podvede, opustí a čau.
Já mám svý kamarády, teď hlavně spolužáky, chodíme sednout, píšu si s nima a tak. A přítel je samozřejmě vůbec nezná, jsou to fakt jen "moji" lidi.
Uvažovala jsem, že bych mu třeba neříkala miluju tě jako první, ale ať to taky někdy řekne on. Nebo se k němu chovala prostě tak jak on ke mně, spíš kamarádsky než zamilovaně.

[Rose Madder]

Anonymous wrote:

Uvažovala jsem, že bych mu třeba neříkala miluju tě jako první, ale ať to taky někdy řekne on. Nebo se k němu chovala prostě tak jak on ke mně, spíš kamarádsky než zamilovaně.

Ale to jsou přesně ty umělý kroky, o kterých mluvíme. Tohle fakt nebude mít žádoucí efekt. Když mu neřekneš první, že ho miluješ, tak se třeba nic dít nebude, prostě si to říkat nebudete, ale ty budeš nabroušená, ptž furt budeš očekávat, kdy to z něj vypadne. Tohle není podle mě správná cesta.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[TarTar]

hele ten můj mi říká.. na prvním místě práce, kytara, felinka (auto, ale mluví o ní jako o milovaný manželce a kupuje jí každý měsíc dárek a me nic) jo a kytary každej večer před spaním líbá a říká jim jménem..no a pak jsem teprv já, teda řekla bych, že naprosto přirozeně je předemnou ještě jeho rodina..

No ale splní mi každý přání a to ho kolikrát nemusim ani vyslovit.. jenže já jsem mu vzácná protože se nevidíme..kdykoli se bavíme o vztahu, říká, mě to připadá jako včera, když jsem tě poprvé uviděl.. přitom oba víme na co mě tenkrát chtěl..

_________________

[mexxie]

Jde o to, že ve chvíli, kdy si budeš dělat věci po svém, budeš naplněná ze svých vlastních aktivit, nebudeš mít tak velkou potřebu spekulovat nad tím, jestli mu máš napsat jako první nebo mu říct miluju tě. Prostě to uděláš a vůbec se nebudeš bát, že budeš vlezlá nebo že tím nějak oslabíš svou pozici.

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

[Lenore]

No jenže já se obávám, že to k ničemu nepovede, akorát on bude možná spokojenej, že se po něm nic nechce.
Já jsem třeba v tomhle asi opačný případ, přítelovi skoro nikdy nenapíšu sama od sebe a když to neudělá on, tak mě fakt nenapadne, že by mi tím naznačoval, ať to udělám já. Ale není to tím, že bych ho neměla ráda, prostě to jenom nepotřebuju, když spolu nejsme, tak si dělám svoje věci a nemyslím na něj (jako ne že bych si na něj nevzpomněla, ale prostě v tu chvíli mám na práci něco jiného).
I když dřív to tak nebylo, protože jsem měla daleko míň povinností a "neměla co dělat", tak jsem měla čas myslet na to, že chci být s ním. Doporučuju se zaměstnat

_________________
queerer than we can suppose

[TarTar]

Rose Madder wrote:

Anonymous wrote: Uvažovala jsem, že bych mu třeba neříkala miluju tě jako první, ale ať to taky někdy řekne on. Nebo se k němu chovala prostě tak jak on ke mně, spíš kamarádsky než zamilovaně. Ale to jsou přesně ty umělý kroky, o kterých mluvíme. Tohle fakt nebude mít žádoucí efekt. Když mu neřekneš první, že ho miluješ, tak se třeba nic dít nebude, prostě si to říkat nebudete, ale ty budeš nabroušená, ptž furt budeš očekávat, kdy to z něj vypadne. Tohle není podle mě správná cesta.

přesně, tim ničeho nedosáhneš..ten muj radši řekne mám tě strašně moc rád,kdyby měl říct miluju tě, tak by se mu srolovala páteř..
My jsme si to ještě nikdy neřekli, protože já jsem si řekla, že mu to neřeknu a on asi čeká až mu to řeknu já

_________________

[Olorea]

TarTar wrote:

ten muj radši řekne mám tě strašně moc rád,kdyby měl říct miluju tě, tak by se mu srolovala páteř.. My jsme si to ještě nikdy neřekli, protože já jsem si řekla, že mu to neřeknu a on asi čeká až mu to řeknu já

_________________
http://koralkovabizuterie.napady.net/
http://www.fler.cz/ - Nákupní galerie rukodělných výrobků - textilu, bizuterie apod.